O nás

Historie dílny

Tiskárna v Říční ulici č.p. 11 na Malé Straně v Praze byla založena v roce 1911 známým pražským tiskařem Františkem Toclem. Ve stejném domě bydleli v letech 1907–1925 bratři Karel a Josef Čapkové. V této době se zde tiskla spíše užitá grafika – různé nálepky, viněty, potisky obalů ale i ceniny v podobě kolků a akcií. Dílna přečkala II. světovou válku a jako jedna z mála i rok 1948, kdy byla znárodněna a s celým svým vybavením připadla podniku Dílo pod Svazem českých výtvarných umělců. Dílna začala sloužit výtvarníkům a tisku originálních grafických listů.

Zájem o litografii tu vrcholil v 70. a 80. letech. Avšak s příchodem počítačů a snadnějších grafických možností byla tato technika opomíjena. Navíc zanikl podnik Dílo a zkrachovaly některé galerie, takže jistou dobu neměla dílna žádné zakázky. Přitom se zdvojnásobil nájem a tehdejší tiskaři Lípa a Kejklíř byli nuceni od končícího Díla veškeré vybavení dílny odkoupit. V posledních letech se situace naštěstí zlepšila – lidé začali rozlišovat výtvor počítače od rukodělné práce, která láká dál. Zakázky si zadávají samotní umělci i řada mladých galeristů.

---

---

Od roku 2002 v dílně pracuje také potomek výtvarnického rodu Boudů – Martin Bouda. Ten se v roce 2017 ujal role „krizového manažera“, když mu rada MČ Prahy 1 rozhodla dát výpověď z pronajatého prostoru v Říční ulici. Více viz „Média„. Nemalou pomocí mu v té době byl i jeho syn Matěj, který zde od roku 2014 také tiskne. Dvojici tiskařů doplnil v roce 2019 Štěpán Keprta. V současné době dílnu navštěvuje mnoho výtvarníků, například Jiří Slíva, Tomáš Bím, Jan Saudek, Michael Rittstein, Martin Salajka, Iva Hüttnerová, Roman Franta, Laura Limbourg, Michal Škapa nebo Alena Kupčíková.

• 

• 

• 

• 

---

Princip litografie

Litografie, česky kamenotisk (z řeckého slova lithos = kámen), je tisk z plochy. Princip je založen na vzájemném odpuzování mastnoty a vody. Na obroušený povrch litografického kamene, se kreslí, či maluje mastnou litografickou křídou nebo tuší. Tím se povrch kamene v místech kresby zamastí. Poté se kámen pokryje roztokem arabské gumy, případě zaleptá slabou kyselinou dusičnou. Dochází k chemické reakci, kterou se kresba na kameni ustálí a zafixuje. Před samotným tiskem se kresba z kamene vymyje terpentýnem a zůstane pouze mastná stopa kresby. Ta se při tisku naválí tiskařskou barvou požadovaného odstínu, která je do zaschnutí také mastná. Kámen se musí při tisku neustále udržovat vlhký, voda na nepokreslených místech barvu odpuzuje, zatímco mastná kresba ji přijímá. Tiskařské barvy se používají transparentní, každým soutiskem vznikají další odstíny. Samozřejmě je možné přidáním krycí běloby získat barvy pastelově krycí. Při tisku barevné litografie se barvy tisknou postupně, to znamená, že se celý náklad vytiskne jednou barvou, kámen se pak zbrousí, výtvarník nakreslí další barvu a ta se opět vytiskne na celý náklad. To se opakuje až do požadovaného výsledku a spokojenosti umělce.

---

Fotogalerie